Příjezd a den první

V sobotu večer jsme přistáli na Sicílii, v Katánii, kde na nás na letišti čekaly hostitelské rodiny. Přivítání bylo velmi milé a organizace fungovala bez problémů, takže se studenti rychle přesunuli do svých rodin.

Neděli pak strávili právě s nimi – prohlídkami Katánie, jejích památek a běžného života. Každá skupina měla trochu jiný program podle své rodiny.

V pondělí jsme zahájili oficiální část projektu Erasmus+ VoiceCraft. Den začal vystoupením školního orchestru a sboru, který zazpíval hymny všech pěti zapojených zemí – Itálie, Španělska, České republiky, Rumunska a Turecka.

Poté jsme se přesunuli dovnitř a zahájili pracovní část programu. Každý výjezd má své hlavní téma – tentokrát se věnujeme minoritám a inkluzi. Konkrétně lidem s různými typy postižení a handicapů, ale také lidem z odlišného kulturního, náboženského nebo jazykového prostředí a tomu, jak je podporovat a začleňovat do společnosti.

Dopoledne pokračovalo prezentacemi jednotlivých zemí, které představily své přístupy a zkušenosti.

Po skončení dopoledního programu jsme měli oběd ve školní kantýně a odpoledne následoval sportovní program ve dvou školních halách. Studenti si vyzkoušeli stolní tenis, volejbal, vybíjenou a basketbal, ale také inkluzivní sport „sitting volleyball” – tedy volejbal hraný vsedě, který simuluje podmínky pro hráče na vozíku.

Program byl pestrý a studenti se aktivně zapojili do všech aktivit.

V 17 hodin se studenti vrátili ke svým hostitelským rodinám, kde pokračoval odpolední a večerní program. Někdo šel na koncert, někdo na procházku městem, jiní do restaurace nebo trávili čas doma třeba u deskových her.

Zázemí i péče o studenty jsou na velmi dobré úrovni.

Těšíme se, co přinese úterý.

Den druhý

Úterý se neslo hlavně v pracovním duchu. Studenti se hned od rána pustili do aktivit zaměřených na hlavní téma projektu Erasmus+ VoiceCraft – inkluzi a život lidí s různými typy znevýhodnění.

Dopolední program byl hodně praktický. Pracovalo se ve skupinách na různých úkolech: tvorba plakátů, řešení modelových situací lidí s postižením, příprava a sehrávání krátkých scének nebo natáčení videí. Důraz byl na spolupráci a hledání konkrétních řešení, ne jen na teorii.

Odpoledne jsme vyrazili do centra Katánie. Navštívili jsme benediktinský klášter Monastero dei Benedettini, který je částečně postavený na lávě z erupce Etny ze 17. století. Ta vrstva lávy je dodnes dobře viditelná a dává místu dost specifický charakter.

Poté jsme se přesunuli na univerzitní náměstí, odkud byl přímý výhled na Etnu. I v březnu je její vrchol zasněžený a z kráteru je vidět stoupající kouř. Pro nás dost nezvyklý kontrast – sníh a aktivní sopka v jednom záběru.

Večer si studenty opět převzaly hostitelské rodiny. Program byl tentokrát hodně různorodý – někde se dělala domácí pizza, jinde se šlo na procházku k moři nebo do zábavního centra.

Studenti mají možnost zažít běžný život v italských rodinách z první ruky, což je jedna z nejcennějších částí celého výjezdu.

Den třetí

Dnešek byl výrazně příjemnější i díky počasí – slunečný den nám umožnil přesunout část programu ven.

Dopoledne jsme dokončovali rozpracované aktivity v rámci projektu Erasmus+ VoiceCraft. Studenti ladili scénky, dotahovali výstupy a připravovali závěrečné prezentace. Postupně zazněly roleplay scénky zaměřené na situace spojené s inkluzí, básně z různých kultur i souhrny projektových výstupů, na kterých skupiny pracovaly v předchozích dnech.

Po obědě jsme se přesunuli ven na školní pozemek, kde proběhla jedna z nejzajímavějších částí dne. Setkali jsme se se skupinou mladých chlapců, kteří se na Sicílii dostali jako uprchlíci bez doprovodu rodiny. Sdíleli své zkušenosti – mluvili o cestě do Evropy, o tom, jak se začleňují do společnosti, jak zvládají nové prostředí a jaké to je začínat v jiné kultuře od nuly.

Zajímavým tématem byla i jazyková situace – většina z nich funguje ve více jazycích zároveň: svůj rodný jazyk, italštinu, angličtinu a k tomu ještě místní sicilský dialekt. Pro některé z nich je to velká výzva, ale zároveň i nutnost pro každodenní život.

Po besedě následovala odlehčenější část programu – treasure hunt po školním areálu. Týmy dostaly indicie a postupně hledaly jednotlivá stanoviště. Aktivita měla soutěžní i spolupracující charakter a studenty evidentně bavila.

Odpoledne se studenti opět vrátili ke svým hostitelským rodinám, které pro ně měly připravený další program – od společného vaření přes hry až po menší výlety po okolí.

Večer pak patřil společnému setkání na diskotéce, která už patří k oblíbené části programu. Studenti si zatančili a zároveň ochutnali pizzu z rodinné pizzerie jednoho ze žáků školy.

Program se pomalu posouvá do závěru, ale tempo zatím nepolevuje.

Den čtvrtý

Dnešní den jsme nestrávili ve škole, ale na cestách – poznávali jsme okolí Katánie a její výrazně kontrastní krajinu.

První část programu nás zavedla na Etnu, konkrétně do oblasti kolem horské chaty (tzv. rifugio) na jejím úpatí. Výstup probíhal ve výšce přibližně 1800 m n. m. a překvapivě téměř celou dobu po sněhu. I náš horský průvodce zmiňoval, že v této době je takové množství sněhu spíše neobvyklé – běžně už v březnu v této nadmořské výšce odtává.

Pro mnohé bylo zajímavé zjištění, že místní obyvatelé sem jezdí lyžovat nebo bobovat. Když se řekne Sicílie, zimní sporty většinu lidí nenapadnou, ale realita je jiná.

Samotný výstup byl poměrně náročný, hlavně kvůli podmínkám – ne všichni měli vhodnou zimní výbavu, takže řadě z nás promokly boty. Na druhou stranu to byl silný zážitek: kombinace černé lávy a bílého sněhu vytváří velmi netypickou krajinu, kterou jinde jen tak neuvidíte.

Po sestupu nás čekal oběd v místní gastronomické škole, kde nám studenti oboru kuchař-číšník připravili tříchodové menu. Byla to příjemná změna tempa a zároveň ukázka místní gastronomie v praxi.

Odpoledne jsme se přesunuli do Taorminy, kde jsme si prohlédli známé řecké divadlo Teatro Antico di Taormina. Památka je velmi dobře dochovaná a nabízí výhledy na okolní krajinu i moře.

Zajímavý byl kontrast dne – zatímco dopoledne jsme chodili ve sněhu, v Taormině nás čekalo slunečné počasí. Přitom obě místa jsou od sebe vzdálená zhruba 30 kilometrů, takže na fotografiích to působí, jako by šlo o úplně jiná roční období.

Pro část skupiny byl dnešek fyzicky náročnější, ale přinesl hodně intenzivních a různorodých zážitků – od hor přes gastronomii až po historii.